Tomb Raider Underworld - Recenze

Jedna z nejznámějších akčních adventur všech dob, která za svou popularitu vděčí sexy postavičce jménem Lara Croft, se znovu vrací na naše obrazovky. Po hubenějších létech proklamovali tvůrci div ne revoluci v herním světě se spoustou netradičních inovací a změn. Slyšeli jsme spoustu ambiciózních předsevzetí a ještě více jednoznačných slibů. Také jste zvědaví, nakolik se je podařilo naplnit?

• Guláš místo kuchaře
Tajnosti kolem nových dobrodružství sličné archeoložky Lary Croft dávaly tušit příchod něčeho velkého, ale realita je poněkud střízlivější. Lehce matoucí retrospektiva začátku hry vám totiž představí známou silikonovou divu v sexy černém koženém oblečku, kterak vyhazuje do povětří své vlastní rodinné sídlo. Hned vzápětí však začínáte bojovat o život uvnitř téhož hořícího domu už v méně vyzývavém oblečení a s odbarveným účesem. Je tedy jasné, že tu něco nehraje a jenom starý rodinný komorník si všimne drobných nesrovnalostí...

Více prozrazovat nebudu, abych vás nepřipravil o zamotané dobrodružství, které spojuje severskou mytologii syna matky Země Thora s mayským kalendářem a Ragnarökem, poslední bitvou mezi mocnostmi dobra a zla. Je úsměvné, jak scénáristé propojili dvě nebo tři zdánlivě nesourodé kultury z opačných konců světa, ale ve výsledku je děj docela atraktivní a nepostrádá napětí.

---

Mimo vlastního hořícího domu se podíváte i na mnohá jiná místa - od džunglí v Thajsku až po starobylé chrámy v Mexiku, zajezdíte si na motorce, nakouknete do strašidelných podzemních kobek a palub zaoceánských lodí a párkrát se potopíte i do nádherných mořských hlubin. Zejména poslední zmíněná lokace, respektive zpracování moře a mořského dna je vynikající, atmosférické a každého nadšence fantasy literatury nepochybně chytne za srdce. K tomu si připočtěte krásný model hlavní postavy s vynikajícími texturami a výsledek je zřejmý - na nový Tomb Raider se opravdu hezky dívá a to i přesto, že Lara nám přes prsa už natrvalo zhubla.

•
Herní prostředí
Jedním ze slibů vývojářů bylo, že nastane konec lineárního světa a nový Underworld se měl dle jejich slov blýsknout živým, rozlehlým a interaktivním světem. Kdo z nás nečetl velká prohlášení o souboji ženy s přírodou, boji o přežití atd. atd.? Věřte mi, že jsem se snažil najít ten rozlehlý, nelineární a nebezpečný svět, ale nepochodil jsem. Skutečnost je taková, že hra je lineární jako kdykoliv předtím. A přestože vám nedává až takové klapky na oči jako Call of Duty, vede vás za ruku jedinou možnou cestou. Nerozumím tomu, proč vývojáři dělají taková prohlášení na veřejnosti, když ve skutečnosti musí vědět, že dělají prakticky stejné herní prostředí. Je to nečestné vůči fanouškům i ostatním hráčům, přestože výsledek rozhodně není špatný.

Design většiny levelů (celkem asi osm) je povedený, grafika některých lokací působí přímo skvěle, vše běží plynule a bez zaškobrtnutí, jak má. Ale jestliže mohu v moři uplavat jen pár metrů než narazím na neviditelnou bariéru, pak se cítím podveden. Stejně tak si nepředstavuji boj o život v divoké přírodě stylem, že čas od času vyplaším nějakého vřeštícího papouška nebo potkám slabomyslného jaguára, který se stěží dokáže zorientovat na pár metrech čtverečních. Zapomeňte prostě na všechno, co vám vývojáři v době oznámení hry naslibovali.

Underworld je ve skutečnosti znovu z větší či menší míry klasickým pokračováním Tomb Raidera a ani ve snu nespoléhejte na to, že by zde mělo nějaký vliv počasí, viditelnost nebo cokoliv jiného. PR manažeři nás prostě chtějí opít rohlíkem a uklouznutí postavy na jednom mokrém místě vydávají za super realistickou reakci postavy na změněné fyzikální podmínky prostředí. Nebo jednoduchou změnu jedné textury vydávají za přirozené ušpinění se lidského těla. Už ovšem nedořeknou, že se ušpiníte pokaždé stejně, ať se válíte v blátě nebo běháte po kamenných chodbách. Každý zkušenější hráč se těmto bláhovým řečem musí jen pousmát.

•
Pátrání v divočině
Hlavním rysem série Tomb Raider byl vždy průzkum okolního světa a řešení různorodých hádanek, to vše okořeněné občasnými souboji s nepřáteli. V nejnovějším pokračování přestřelky ustoupily ještě více do pozadí a hra staví ponejvíce na hledání správné cesty. A protože je správná cesta jen jedna jediná, může se zdát herní náplň poněkud suchopárná. To však není pravda a klasické běhání, skákání, ručkování a šplhání mi přišlo zábavnější, než kdykoli předtím.

Animace pohybu jsou opravdu výborné, zcela přirozeně se mezi sebou prolínají a téměř vše se výborně ovládá. Vadily mi pouze skoky z rozhoupaného lana, pokud se postava současně opírala nohama o stěnu. Z nepochopitelného důvodu jsem tu a tam skočil na opačnou stranu než jsem chtěl, což znamenalo automatickou smrt a následný restart.

Musím se přiznat, že Tomb Raider nikdy nepatřil mezi mé extra oblíbené herní série, ale Underworld mě opravdu bavil, protože ubylo frustrujících opakování. Hra vám odpustí menší chyby a pokud už se na výčnělek opravdu netrefíte, počet záchytných (restartovacích) bodů je více než dostatečný. Nikdy se nemusíte vracet příliš daleko. To ovšem neznamená, že vše proběhnete na jeden zátah. Několik úseků je skutečně nepříjemných, nezdráhám se použít slovo hardcore, nepřehledných, skoro až záměrně zmatečných. Hlavně si dejte pozor na to, kdy se ukládá pozice, protože checkpointy nejsou tak časté, jako místa pro restart.

I když je hra lineární, velmi často nebudete vědět kudy kam (PDA vám poskytne jen tip, jak dál, ale funguje to jen někde - kupříkladu v Thorově chrámu vám řekne, že musíte vyšplhat nahoru a vrátit se k východu, ale kudy vyšplhat, to už se samozřejmě nedozvíte). Z mého pohledu je to nešťastné řešení, protože mnohdy jsem si nebyl jist, zda skalní výstupek, na který se dívám, je použitelný nebo ne. Něco si musíte osahat mnou nenáviděným stylem pokus-omyl. Nerozumím tomu, proč se vývojáři neinspirovali u své brilantní konkurence Uncharted: Drake's Fortune, kde je jednoznačně patrné, co slouží ke šplhání a kam nemá smysl skákat.

V Underworldu je to leckdy loterie, navíc podporovaná, na ojedinělých místech, hloupým designem - někdo si zřejmě myslel, že je vtipné přirozeně se nabízející cestu zakázat a dát ji nelogicky mimo zorné pole hráče. Tohle opravdu přesahuje veškeré mé logické a kombinační schopnosti. Jestliže mě hra nutí skákat naslepo kvůli hloupé kameře, pak si to ani nezaslouží další komentář.

•
Starobylé rébusy
Naštěstí pro nás pro všechny je kamera jedinou z větších bolestí hry. I když mě ještě zarazily až příliš jednoduché hádanky, o nichž se zdráhám říct, že jsou logické. V podstatě všechny jsou založeny na řešení "najdi, oprav a spusť", což je ke konci snad až trochu vysilující. Stručně řečeno: proskáčete na místo, kde je nějaký starobylý mechanismus. Tomu pravidelně chybí nějaká jeho součást, kterou musíte najít v jiném komplexu. Opět si tedy zahopsáte na další místo, seberete součástku, vrátíte se zpátky a vložíte ji na určené místo. A ejhle, vše zázračně funguje i po dlouhých staletích. Logické přemýšlení je potřebné jen na několika málo místech a troufám si říct, že každou hádanku rozluští i dítě na prvním stupni základní školy. A kdyby jste se i přesto zasekli, máte k dispozici to PDA, které vám naznačí řešení.

I přes tuto menší kritiku jsou některé nápady opravdu krásné, mnohdy i monumentálně zpracované. Nenašel jsem zde sice nic převratného nebo novátorského, ale bavil jsem se skvěle. Jednoduše jen zatížíte nějaký spínač, zatáhnete za páku, pootočíte kamenným kolem a už to všechno jede. Kouzlo spočívá v tom, že čekáte, co se vlastně stane a v tomhle hra rozhodně nezklame. Pokud akceptujete fakt, že Underworld je prostě další díl v řadě, s výbornou atmosférou i grafikou, pak nebudete zklamáni.

•
Výstroj, výzbroj a to ostatní
Systém soubojů se zbraněmi je prakticky totožný co dříve a spočívá v uzamčení cíle, případně přepínání si mezi oběťmi a střelbou bez nutnosti míření, přestože lze mířit i manuálně. Zbraní je na výběr snad jen pět, pokud si dobře vzpomínám + granáty, ale protože nepřátel skutečně mnoho nepotkáte, nelze přestřelky považovat za stěžejní prvek hry. Pár nepřátelských vojáků, sem tam nějaká ta dravá zvěř a otravní netopýři nebo pavouci, se kterými se vypořádáte i ručně. Nic z toho nepředstavuje velkou výzvu. Navíc jejich robotická inteligence vám spíše vyloudí úsměv na rtech a s trochou nostalgie si možná vzpomenete na dramatický útok medvěda v jednom ze starých dílů.

Lara zůstala vyzbrojena záchytným hákem s lanem, s jehož pomocí se může zhoupnout přes větší propasti a v její výstroji zůstaly také lékárničky, které doplňují zdraví. Kolem nich se nadělalo hodně tajností a sliboval se nový systém uzdravování, nicméně skutečnost je mnohem prozaičtější. Na výběr zůstalo také několik převleků, které si společně se zbraněmi vybíráte před startem každého levelu. Zkusmo jsem si zvolil letní plavky do arktického moře, ale Lara ani nehnula brvou. Její velká výzbroj zahrnuje zřejmě i termočlánky, protože potápění se v ledovém moři jí nečiní ani ty nejmenší problémy. Ačkoliv, když se nad tím zamýšlím, problémy s tím neměli ani všudypřítomní žraloci.... ale kdo by byl až takovým hnidopichem?

Ve finále je tak největší změnou možnost střílet jednou rukou i při šplhání, jakkoliv jsem tuhle možnost využil snad jen dvakrát nebo třikrát za celou hru. Celá recenze se možná až příliš nese v duchu, že tu není nic nového, ale tím mám na mysli výrazné věci. Spousta drobných dílčích vylepšení tady je, ale pokud se podíváte, o čem se mluvilo ještě před půl rokem, pochopíte, že většinu z toho se zrealizovat nepodařilo. Já však mohu hru posoudit jen jako běžný hráč, protože jak jsem již zmínil, nikdy jsem této sérii úplně nepropadnul. Z mého pohledu je však Underworld povedeným dílem, zejména po strašidelně odfláknutém Angel of Darkness.

•
Slovo závěrem
Lara Croft si pečlivě hlídá svou znovunalezenou tvář a po úspěšném zpracování Legend přichází opět s docela zajímavým dobrodružstvím. Hra se nedokázala zbavit některých svých chyb, které ji provází už dlouhá léta, ale pokud se chcete pobavit u kvalitní akční adventury a nepostrádáte trochu trpělivosti, pak touhle volbou chybu neuděláte.

Někomu by mohl vadit příliš malý počet nepřátel, kteří se ve hře vyskytují, navíc s opravdu žalostnou umělou inteligencí, ale tahle hra prostě je o šplhání, skákání a hledání. Pokud chcete více střílet, pusťte si Uncharted: Drake's Fortune, kde právě akční stránka převažuje nad pohybovou. Osobně bych novému Tomb Raideru nejvíce vytknul kameru, která se na několika místech chová naprosto příšerně, případně vám nedá potřebný přehled o situaci v nejbližším okolí.

Několik úseků ve hře je pak vyloženě otravných, i když skalní fanoušek by mohl namítnout, že přesně o tom Tomb Raider vždycky byl. Pokud se mezi ně řadíte, přičtěte si jeden bod k dobru. Já se však chci u her bavit a ne rozčilovat a za výše zmiňované kardinální designové chyby se osmička prostě nedává. Navíc nikde nevidím ty převratné změny, o kterých se tolik mluvilo…

vývojářský deníček

Napsal: Ivan Kratochvíl (Game Tiscali)