Lařin Deník - průběh Tomb raider Underworld mýma očima - 17.Listopadu 08, Středozemní moře

Lařin Deník, aneb Tomb Raider Underworld mýma očima.

Než budete číst dál, přečtěte si prosím toto:

Všechno píšu, sama, ze své hlavy, tak mi prosím pak nepiště, že jsem to někde opsala, nebo něco podobného, docela to člověka zamrzí. Mimo to popřemýšlejte, jestli si to vůbec chcete číst, nerada bych pak četla, že to tak nebylo a že Lara by toto nikdy neřekla, atpd. Prostě je to můj názor tak díky ;), no těm kterým to prostě vadit nebude, nechť se pustí do čtení. Snad se vám to aspoň trošku zalíbí.

Deník je psán podle lokací, tudíž teď následuje Středozemní moře, jelikož hra oficiálně vyšla 21.Listopadu 2008, bude se od tohoto data všechno odvýjet.

(Mám menší nápad, napadlo, mě, že bych po dokončení Lařiného deníku napsala třeba i deník Natly, nebo dokonce Lařiného Klona! Napiště mi prosím Váš názor :), předem moc díky)

---

,,Můj otec zemřel při tragické nehodě, když pátral po Avalonu, místě, kde podle legend měl místo odpočinku král Artuš. Nikdy jsem nesouhlasila s otcovým názorem, že by mohli mít Avalon souvislost se zmizení mé matky. Události z nedávné doby, mě začínají přesvědčovat o opaku..

17.Listopadu 2008, 14:14 středoevropského času, Středozemní moře

Musím najít matku. Ne matku, pravdu o ní. Nezáleží na tom, co objetuji, udělám vše pro to, abych

pravdu nalezla. Musela jsem jít navštívit profesora Eddingtona, starého přítele mého otce. Ten tvrdí, že cesta která vede k matce, začíná tady. Středozemní moře. Zip ovšem pochybuje, jestli mám Eddingtonovi věřit. Sama nevím... Ženu se snad za nesmyslem v mé hlavě? Ne! Určitě ne, můj otec šel stejnou cestou. A profesorovi věřím, když mu věřil můj otec, můžu mu věřit i já. Já nejsem jediná co, ale pochybuje. Alister též. A dává mi to hlasitě znát. Musí si myslet že jsem blázen snad... On nesmí poznat, že pochybuji já. Nikdo to nesmí poznat. Musím být silná. esmím teď na to myslet, teď se musím vydat do samého nitra moře. nesmím pochybovat... Nesmím...

16:56 SeČ

Eddington nelhal! Mimo to, že jsem našla opět zázrak světa, který jsem musela zase zničit (Krakena), jsem našla i Nelfheim, je to Mlžný Svět považovaný za Říši mrtvých. Není to sice přesně Avalon, ale je to něco jako on, ale v severské obdobě. Našla jsem i sochu Thora, severského boha hromů. A u něj snad Thorovu rukavici. Podle profesora Eddingtona potřeboval Thor rukavice, aby mohl používat mocné Kladivo Mjonir. To mělo takovou sílu, že by dokázalo srovnat hory. Ovšem nedává mi smysl, jak to souvisí s Avalonem... To mi nějak uniká. Tohle mě ale teď netrápí. Spíš to, že mě zastihli Amandiny posluhovači a sebrali mi rukavici. Naštěstí jsem jim byla v patách. Jejich trajekt kotví kousek od mé lodi. Nuže, poctím Amandu svou návštěvou...

18:01 SeČ

Teď mi už vše smysl trochu dává... Rukavici mám zpět. A dokonce jsem potkala starou známou... Jacqueline Natla. Je to bohyně.. Co jsem mohla čekat, ikdyž jsem ji viděla na vlastní oči umírat, stála předemnou živá. Idkyž uvězněná. Amanda ji drží jako vězně. Loď se, ale začala potápět, proto mi Natla stihla říct jen málo odpovědí na mých milión otázek. Pověděla mi, že to, co jsme našly s Amandou v Nepálu, byl prostředek k cestování po síti. Odtam matka zmizela do Avalonu. Můj otec prý šel po špatné stopě. Myslel si, že je matka v Nilfheimu, ona je ale v Helheimu. Prý ale potřebuji Thorovo kladivo, kterým se do Helheimu dostanu. Více mi říct nestihla. Dala mi, ale další vodítko : Pobřeží Thajska, sedmnáctá rovnoběžka. Jsem zvědavá, jestli najdu odpovědi... Vzůru tedy do Thajska!"