10 Egyptských ran

Náročnosdt článku :

1. A voda byla obrácena v krev…

A Aron na Mojžíšův pokyn obrátil vodu v Nilu v krev. Voda se nedala pít a všechny ryby v ní pomřely. Vědci přicházejí hned s několika hypotézami. První, ta nejvíce zastávaná, říká, že za všechno mohou nilské záplavy, které vymílají jílovitou půdu z břehů a barví tak vodu do červena.

---

Tento jev mohl Mojžíš snadno předpovědět. Druhou možností je vzplanutí nemoci zvané urinační bilharzióza, jenž způsobuje krev v moči. Třetí hypotéza je zajímavá v tom, že podává vysvětlení i pro nadcházející pohromy. Byla vyslovena v r.1953 a tvrdí, že zčervenání Nilu bylo způsobeno prudkým přemnožením mořských rostlinných organismů.

Počet těchto organismů vzrůstá právě v období záplav. Navíc někteří z těchto mikroorganismů jsou schopni vylučovat červené stigma a toxiny vedoucí k otravě ryb. Poslední názor se přiklání k výbuchu sopky, jehož vinou kyselé horniny zabarvily nilské vody.

2. A žáby vystoupily na zem…

Faraon nepovolil, proto po sedmi dnech na Aronův pokyn žáby opustily své přirozené prostředí a pokryly celý Egypt. Tento problém řeší dvě hypotézy: Podle té první došlo k "náhlému vzestupu vlhkosti vzduchu" a žáby masivně emigrovaly ke zdrojům vody.

Ta druhá říká, že za všechno může hloubení nových vodních zdrojů, které byly přímo ideální pro rozmnožování těchto obojživelníků. A navíc jedna žabí samička dokáže naklást až tisíc vajíček!

3. Komáři dusili Egypt…

Obě pohromy, které byli již zmiňovány, dokázali faraonovi čarodějníci zopakovat. Tuto však nikoliv. Vědci ji znovu spojují s povodněmi - vlhké prostředí příznivě přispělo k líhnutí komárů. Za povšimnutí stojí, že faraon se stavěl k této pohromě velice chladně. Nejspíše proto, že Egypťané, jako národ žijící u řeky, byli na přehršel komárů zvyklí.

4. Hmyz útočí…

Do egyptských domů vnikly nápory much a jiného obtížného hmyzu, do domů Hebrejců však nikoliv. Tato pohroma byla podle vědců úkazem ryze přírodním, ke kterému přispěly opět záplavy a hlavně hnilobný rozklad mrtvých žab.

5. Mor hubí dobytek…

Pátou ranou byla dobytčí nemoc, která naprosto zlikvidovala egyptská stáda, avšak opět se vyhnula stádům hebrejským. Vědci nemají k dispozici popis přesných příznaků, ale předpokládají jednu ze čtyř chorob: dobytčí mor, slintavku či kulhavku, horečku údolí Rift a především slezinnou sněť.

6. A jejich těla byla pokryta vředy…

Poté Bůh řekl Mojžíšovi a Aronovi: "Naberte do obou rukou saze z vypalovací pece a Mojžíš je vyhodí k nebesům před zraky faraona. A stanou se práškem po celé egyptské zemi a stanou se boláky, které vyrazí puchýři na člověku a na zvířeti v celé egyptské zemi…

V této souvislosti bylo zmíněno mnoho chorob, ale nejpravděpodobnější se zdají černé neštovice. Nelze však vyloučit ani kožní leishmaniózu nebo furonkulózní myózu - nemoci, které mohou být přenášeny hmyzem (viz 4.rána). Skutečnost, že se i tato rána Hebrejcům vyhnula, může být důsledkem toho, že více dbali na zásady prevence proti těmto onemocněním.

7. Krupobití padlo na zemi egyptskou…

Mojžíš vztáhnul svou hůl k nebesům a vyvolal takové hřímání a krupobití, jaké Egypt ještě nikdy nezažil. Co mohlo být tady tou příčinou? Opět se nabízí více možností, konkrétně dvě.

První bere v úvahu meteorologický jev, v Egyptě vzácný, ale možný. Podle této hypotézy padaly kroupy velikosti ořechu a během chvíle zničily veškerou úrodu a zranily lidi i zvířata. Druhá se přiklání k teorii, že kroupy mohly být z ledu, ale i ze sopečných vyvrženin (tzv. lapilli).

8. Vyrojila se mračna kobylek…

Je pravděpodobné, že prudký déšť mohl vyvolat invazi dravých sarančat. Za takových podmínek by dokázaly urazit neuvěřitelnou vzdálenost čtyři tisíce kilometrů! Miliardové kolonie tohoto hmyzu dokáže pokrýt až tisíc kilometrů! K invazi mohl také mohl přispět východní vítr vanoucí nejspíše ze Středního východu.

9. Budiž tma…

Tato rána ze všech dosavadních ran nejvíce zasáhla egyptské náboženské cítění. Faraon byl totiž pokládán za syna boha Rea, proto když bylo slunce zastřeno, propadli všichni Egypťané značné panice. Tuto pohromu řeší dvě hypotézy. První říká, že temnota byla způsobena egyptským horkým pouštním větrem chamsúnem, který mohl zvednout tak velká mračna prachu, jenž by dokázala zastřít i sluneční svit. Druhá hypotéza počítá s vytvořením obrovského mračna částic z výbuchu sopky Santorin.

10. Pobití prvorozených

Egypťané si mysleli, že to nejhorší mají za sebou, ta nejhrůznější rána však měla teprve přijít… Byla to ta, kdy Bůh bil všecko prvorozené v zemi egyptské. Tato rána byla jistou satisfakcí za masakr hebrejských chlapců. V tehdejším Egyptě byla dětská úmrtnost vysoká, k tak velikému počtu dětských úmrtí však mohlo přispět pouze jediné - epidemie.

Nejpravděpodobnější je dýmějový mor, ale mohlo jít i o tehdejší formu dětské obrny nebo o spalničky, to však neřeší, proč umírala i prvorozená zvířata. Nabízí se hlavně možnost malárie. Tu mohla opět způsobit sopka. Ne sice přímo, ale její výbuch měl způsobit snížení kvality hygieny (nečistá voda, která má za následek choleru…).

Zkrátka vědci nedokáží přesně určit chorobu, která měla za následek i smrt faraonova nejstaršího syna. V důsledku této ztráty zničený faraon přistoupil na odchod Hebrejců z Egypta. Nicméně záhy litoval své slabosti a ztráty tak výkonných otroků a jal se Izraelity pronásledovat.

Hebrejci měli být v pasti na břehu Rudého moře. Podle Starého zákona Mojžíš vztáhnul svou hůl, moře se rozestoupilo a nechalo bezpečně všechny přejít na druhou stranu. Když však na mořské dno vkročila egyptská armáda, moře se za nimi zavřelo. I tento jev se stal tématem k mnoha debatám.

Nejvíce zapůsobila interpretace vědců Dorona Nofa a Nathana Paldora, kteří na experimentálním modelu dna Rudého moře předvedli, že mírné větry mohly umožnit přejít tuto vodní plochu, byla-li její hloubka malá.

Vanou-li několik hodin v Suezském průplavu, mohou způsobit jev, kdy se vody stáhnou a vytvoří zeď vysokou dva a půl metru, přičemž pouhý výkyv ve směru větrného proudění ji dokáže zbořit.