Herci z filmu Lara Croft Tomb Raider
Angelina Jolie
Angelina, celým jménem Angelina Jolie Voight, se narodila herečce Marcheline Bertrand a herci Jonu Voightovi. Do kontaktu s herectvím se dostala, již ve věku pěti let a to po boku svého otce v komedii režiséra Hal Ashbyho "Looking to Get Out". V jedenácti letech začala studovat herectví v divadelním institutu Lee Strasberga. Od šestnácti let začala pracovat jako profesionální modelka v Londýně, New Yorku a Los Angeles. Objevila se v hudebních klipech od skupin Meatloaf, Lemonheads, Lenny Kravitz a Rolling Stones.
Mimo Lee Strasberg Theatre Institute v New Yorku studovala na New York University, kde si také poprvé zahrála v divadelní produkci. Po absolvování školy začala pracovat ve skupině UCLA School of Cinema. Zde také natočila svůj první studentský film pod režisérským dohledem svého bratra Jamese Haven Voighta.
Jako herecký nováček se brzy objevila v malé filmové roli "Cyborg 2" (1993), film o kříženci člověka s robotem nebyl příliš úspěšný. O dva roky později získala první hlavní roli počítačového hackera v thrilleru Nebezpečná síť "Hackers", kde poprvé poznala chuť uznání. Ve filmu se seznámila se svým prvním manželem britským hercem Johny Lee Millerem. Vzali se krátce po natáčení. Na svatbu si Angelina vzala místo tradičních bílých šatů černé kožené kalhoty a bílou košili, na kterou napsala svou vlastní krví jméno svého nastávajícího. Tento vztah jim však nevydržel ani rok.
Po účinkování v několika průměrných filmech, jako komedie "Love in all there is"(1996) a krimi thriller Ruce od krve "Playing God" (1997), kde si zahrála po boku Davida Duchovnyho. Za roli Cornelie Wallaceové v televizním dramatu "George Wallace" získala Zlatý Glóbus za nejlepší ženský herecký výkon a nominaci na Emmy. Snímek, který ji vynesl do světa hvězd se jmenoval "Gia", autobiografické televizní ztvárnění kontroverzního života modelky Gii Carangiové. Za tento film získala druhý Zlatý Glóbus a nominaci na Emmy. Brzy po těchto úspěších se objevila v několika televizních talk show a objevila se na mnoha obálkách velkých časopisů.
Díky těmto úspěchům dostává velké množství nabídek významných rolí, nakonec se objevila po boku Gillian Anderson, Ellen Burstyn a Seana Conneryho v romantickém dramatu Podoby lásky "Playing By Heart" (1998). Následující rok se stala součástí dalšího kvalitně obsazovaného komedii Mikeho Newellse Bláznivá runway "Pushing Tin", zde si zahrála po boku Johna Cusacka a Billyho Boba Thorntona. Ačkoliv film neměl zápornou kritiku, nedokázal finančně úspět. Ve stejný rok si zahrála po boku Denzela Washingtona v thrilleru Sběratel kostí "The Bone Collector".
Dalším velmi významným úspěchem byla role Lisy ve filmu Narušení "Girl, Interrupted" (1999). Zde hraje bezcitnou pacientku psychiatrické léčebny spolu s Winona Ryder. Za tuto roli získala cenu Akademie a Zlatý Glóbus pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Poté se opět vdala, tentokráte za 45 letého herce Billyho Boba Thortona.
V roce 2000 se objevila v kriminálním příběhu se silnými auty 60 sekund, kde si zahrála po boku Nicolase Cageho. Rok 2001 byl pro Angelinu opravdu úspěšný, nejprve se objevila v thrilleru Sedmý hřích "Original Sin", v němž si zahrála po boku Antonia Banderase. Následně pěkně tvarovaná ve filmovém ztvárnění veleúspěšné počítačové hry Tomb Raider, v hlavní roli Lary Croft stejnojmenném filmu "Lara Croft: Tomb Raider". Podle některých zdrojů se její manželství s Billy Bobem Thortonem v roce 2002 rozpadlo.
Angelina Jolie je matkou tří dětí. V roce 2002 adoptovala v Kambodži Madoxxe a v roce 2005 adoptovala Zaharu Marley z Etiopie
V součastnosti žije s Bradem Pittem a spolu mají k adoptovaným dětem ještě vlastní dceru Shiloh Nouvel Jolie-Pitt.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Jon Voight
Jeho otec byl slovenského původu a profesionálně hrál golf. J. V. se začal věnovat divadlu už na střední škole Archbishop Stepinac High School v newyorském White Plains a v tomto svém zájmu pokračoval i během studií na washingtonské Catholic University, kterou ukončil 1960 s titulem bakalář krásných umění. Navštěvoval herecké kurzy u Sanforda Meisnera v umělecké dílně Neighborhood Playhouse v New Yorku a 1961 debutoval na Broadwayi v muzikálu Rodgerse a Hammersteina Za zvuků hudby.
V roce 1965 na sebe upozornil úlohou Rudolpha v mimobroadwayské inscenaci hry Arthura Millera Pohled z mostu. Na kalifornském San Diego Shakespeare Festivalu slavil úspěch jako Romeo v Romeovi a Julii a za svůj výkon po boku Irene Papasové v broadwayské inscenaci hry Franka D. Gilroye To léto, ten podzim obdržel cenu Theatre World Award 1967. První hlavní roli, naivního venkovana Franka, který je ve městě zabit gangstery a který přichází znovu na svět, vytvořil ve fantastické komedii Nebojácný Frank (r. Ph. Kaufman).
Mezinárodní popularitu, nominaci na Oscara 1969 a cenu BAFTA 1969 mu vynesla úloha naivního venkovského mladíka z Texasu Joea Bucka, o jehož peripetiích v New Yorku, kde naváže zvláštní přátelský vztah s chromým zlodějíčkem italského původu (Dustin Hoffman), vypráví strhující drama dvou osamělých ztroskotanců Půlnoční kovboj (r. J. Schlesinger). Svou urostlou atletickou postavou, chlapeckou tváří s modrýma očima a blond vlasy se zdál být předurčen pro role krásných a ušlechtilých milovníků, ale hned svými následujícími party dal najevo, že ve svých hereckých ambicích směřuje vyš.
Důkazem toho jsou mj. role vychytralého a šmelinářského provianťáka Mila Minderbindera v satirickém válečném dramatu podle stejnojmenného románu Josepha Hellera Hlava-22 (r. M. Nichols) nebo idealistického dobrodruha Eda Gentryho, jednoho ze čtyř hrdinů (Burt Reynolds, Ned Beatty a Ronny Cox), kteří se rozhodnou zdolat na kánojích divokou horskou řeku, v psychothrilleru Vysvobození (r. J. Boorman).
Na přelomu 60. a 70. let se politicky angažoval v kampani proti válce ve Vietnamu. Působivou kreaci, za niž získal Oscara 1978 a cenu na MFF v Cannes 1978, předvedl v postavě ochrnutého vietnamského veterána Luka Martina, do něhož se zamiluje manželka (Jane Fondová) armádního důstojníka (Bruce Dern), v psychologickém melodramatu Návrat domů (r. H. Ashby). Mezi kandidáty na Oscara 1985 a držitele Zlatého glóbu 1985 se dostal díky úloze prchajícího trestance Mannyho, který uvízne se svým mladým komplicem (Eric Roberts) v neovladatelném vlaku, jak o tom pojednává dobrodružný thriller Splašený vlak (r. A. Končalovskij).
V posledních letech přijímá účast především ve film. dramatech s ekologickou tematikou (Květ pouště, Věčnost, Černobyl: Poslední varování). Na jaře 1995 pobýval měsíc v Praze v rámci natáčení špionážního thrilleru Mission: Impossible. 1962-67 byl ženatý s herečkou Lauri Petersovou a z manželství s herečkou Marcheline Bertrandovou (1971-76) pocházejí herci Angelina Jolieová a James Haven (nar. 1973).
V roce 1965 na sebe upozornil úlohou Rudolpha v mimobroadwayské inscenaci hry Arthura Millera Pohled z mostu. Na kalifornském San Diego Shakespeare Festivalu slavil úspěch jako Romeo v Romeovi a Julii a za svůj výkon po boku Irene Papasové v broadwayské inscenaci hry Franka D. Gilroye To léto, ten podzim obdržel cenu Theatre World Award 1967. První hlavní roli, naivního venkovana Franka, který je ve městě zabit gangstery a který přichází znovu na svět, vytvořil ve fantastické komedii Nebojácný Frank (r. Ph. Kaufman).
Mezinárodní popularitu, nominaci na Oscara 1969 a cenu BAFTA 1969 mu vynesla úloha naivního venkovského mladíka z Texasu Joea Bucka, o jehož peripetiích v New Yorku, kde naváže zvláštní přátelský vztah s chromým zlodějíčkem italského původu (Dustin Hoffman), vypráví strhující drama dvou osamělých ztroskotanců Půlnoční kovboj (r. J. Schlesinger). Svou urostlou atletickou postavou, chlapeckou tváří s modrýma očima a blond vlasy se zdál být předurčen pro role krásných a ušlechtilých milovníků, ale hned svými následujícími party dal najevo, že ve svých hereckých ambicích směřuje vyš.
Důkazem toho jsou mj. role vychytralého a šmelinářského provianťáka Mila Minderbindera v satirickém válečném dramatu podle stejnojmenného románu Josepha Hellera Hlava-22 (r. M. Nichols) nebo idealistického dobrodruha Eda Gentryho, jednoho ze čtyř hrdinů (Burt Reynolds, Ned Beatty a Ronny Cox), kteří se rozhodnou zdolat na kánojích divokou horskou řeku, v psychothrilleru Vysvobození (r. J. Boorman).
Na přelomu 60. a 70. let se politicky angažoval v kampani proti válce ve Vietnamu. Působivou kreaci, za niž získal Oscara 1978 a cenu na MFF v Cannes 1978, předvedl v postavě ochrnutého vietnamského veterána Luka Martina, do něhož se zamiluje manželka (Jane Fondová) armádního důstojníka (Bruce Dern), v psychologickém melodramatu Návrat domů (r. H. Ashby). Mezi kandidáty na Oscara 1985 a držitele Zlatého glóbu 1985 se dostal díky úloze prchajícího trestance Mannyho, který uvízne se svým mladým komplicem (Eric Roberts) v neovladatelném vlaku, jak o tom pojednává dobrodružný thriller Splašený vlak (r. A. Končalovskij).
V posledních letech přijímá účast především ve film. dramatech s ekologickou tematikou (Květ pouště, Věčnost, Černobyl: Poslední varování). Na jaře 1995 pobýval měsíc v Praze v rámci natáčení špionážního thrilleru Mission: Impossible. 1962-67 byl ženatý s herečkou Lauri Petersovou a z manželství s herečkou Marcheline Bertrandovou (1971-76) pocházejí herci Angelina Jolieová a James Haven (nar. 1973).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Iain Glen
Absolvoval University of Aberdeen a herectví studoval na Royal Academy of Dramatic Arts v Londýně (RADA). Uplatnil se na divadle i v TV. Před kamerou ztvárňuje často postavy z minulosti, s nimiž se život příliš nemazlí: poručík John Hanning Speke, o jehož společné výpravě s cestovatelem Richardem Burtonem (Patrick Bergin) k pramenům Nilu pojednává dobrodružné drama podle biografického románu Williama Harrisona Měsíční hory (r. B. Rafelson).
Dalsi zahrál nemocného dánského kralevice Hamleta, k němuž se vrací po letech jeho někdejší spolužáci (Gary Oldman a Tim Roth), v přepisu Stoppardovy tragikomedie Rosencrantz a Guildernstern jsou mrtvi (r. T. Stoppard); irský mladík Willie Quinton, jehož rodinu tragicky zasáhly dlouholeté srážky mezi IRA a britskou armádou, v adaptaci rodinné kroniky Williama Trevora Blázni štěstěny (r. P. O'Connor); začínající třicetiletý spisovatel Pepa, hrdina groteskního podobenství podle povídky Witolda Gombrowicze Ferdydurke (r. J. Skolimowski).
Přesvědčivý výkon, jenž mu vynesl Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně 1990, podal v psychologickém dramatu Tichý výkřik (r. D. Hayman), kde ztělesnil doživotního odsouzence Larryho Winterse, který v sobě po mnoha letech objeví kreativní schopnosti. Za manželku má herečku Susannah Harkerovou. V prosinci 1998 se představil po boku Nicole Kidmanové v broadwayské inscenaci dramatu Davida Hareho Modrý pokoj.
Dalsi zahrál nemocného dánského kralevice Hamleta, k němuž se vrací po letech jeho někdejší spolužáci (Gary Oldman a Tim Roth), v přepisu Stoppardovy tragikomedie Rosencrantz a Guildernstern jsou mrtvi (r. T. Stoppard); irský mladík Willie Quinton, jehož rodinu tragicky zasáhly dlouholeté srážky mezi IRA a britskou armádou, v adaptaci rodinné kroniky Williama Trevora Blázni štěstěny (r. P. O'Connor); začínající třicetiletý spisovatel Pepa, hrdina groteskního podobenství podle povídky Witolda Gombrowicze Ferdydurke (r. J. Skolimowski).
Přesvědčivý výkon, jenž mu vynesl Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně 1990, podal v psychologickém dramatu Tichý výkřik (r. D. Hayman), kde ztělesnil doživotního odsouzence Larryho Winterse, který v sobě po mnoha letech objeví kreativní schopnosti. Za manželku má herečku Susannah Harkerovou. V prosinci 1998 se představil po boku Nicole Kidmanové v broadwayské inscenaci dramatu Davida Hareho Modrý pokoj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Noah Taylor
Jeho rodina žila v Anglii a na Novém Zélandu, než se v roce 1974 přestěhovala do Austrálie. Noah Taylor je jedním z nejtalentovanějších a nejobsazovanějších herců, kteří kdy v Austrálii vyrůstali. Jeho nejznámější role role jsou zřejmě z The Year My Voice Broke a jeho sequelu Flirting, oba v režii Johna Duigana. Svou kariéru započal na divadelní škole v Melbourne, kde se pak představil v St. Martin's Youth Theatre, kde ztvárnil role ve hrách The Seagull , Pierrot Lunaire, Bloody Mama, Alien in the Park, The Grim Reaper, The Advertisment, Baron in the Trees and Eric and Verna.
Poté přemístil do televize, kde hrál ve filmech A Long Way From Home, Bangkok Hilton, Inspector Morse, Jon's Jury. Na stříbrném plátně se objevil ve filmu Wese Andersona Život pod vodu, Max od Menno Meyjese, Tomb Raider od Simona Westa a Lara Croft: Kolébka života režiséra Jana De Bonta, Vanilkovém nebi a Na pokraji slávy od Camerona Crowea, The Sleeping Dictionary režiséra Guye Jenkinse, He Died With A Felafel in His Hand od režiséra Richarda Lowensteina, Simon Magus od Bena Hopkinse, Záře režiséra Scotta Hickse, On Our Selection od George Whaleyho, Lover Boy od Geoffrey Wrighta, The Prisoner of St. Petersburg od režiséra Iana Pringlea a The Nostradamus Kid od Boba Ellise.
Jeho dalším filmem je Nový svět od režiséra Tenké červené linie Terrence Malicka. Taylor byl nominován nadací AFI v kategorii Nejlepší herec za film The Year My Voice Broke a Nejlepší herec ve vedlejší roli za On Our Selection. V roce 1988 získal cenu od Sydney Film Critics Circle za nejlepší herecký výkon ve filmu The Year My Voice Broke, v roce 1991 tu samou cenu za Flirting a do třetice v roce 1993 za The Nostradamus Kid.
Poté přemístil do televize, kde hrál ve filmech A Long Way From Home, Bangkok Hilton, Inspector Morse, Jon's Jury. Na stříbrném plátně se objevil ve filmu Wese Andersona Život pod vodu, Max od Menno Meyjese, Tomb Raider od Simona Westa a Lara Croft: Kolébka života režiséra Jana De Bonta, Vanilkovém nebi a Na pokraji slávy od Camerona Crowea, The Sleeping Dictionary režiséra Guye Jenkinse, He Died With A Felafel in His Hand od režiséra Richarda Lowensteina, Simon Magus od Bena Hopkinse, Záře režiséra Scotta Hickse, On Our Selection od George Whaleyho, Lover Boy od Geoffrey Wrighta, The Prisoner of St. Petersburg od režiséra Iana Pringlea a The Nostradamus Kid od Boba Ellise.
Jeho dalším filmem je Nový svět od režiséra Tenké červené linie Terrence Malicka. Taylor byl nominován nadací AFI v kategorii Nejlepší herec za film The Year My Voice Broke a Nejlepší herec ve vedlejší roli za On Our Selection. V roce 1988 získal cenu od Sydney Film Critics Circle za nejlepší herecký výkon ve filmu The Year My Voice Broke, v roce 1991 tu samou cenu za Flirting a do třetice v roce 1993 za The Nostradamus Kid.
--------------------------------------------------------------------------------------
Chris Barrie
Chris Barrie se proslavil především rolí kapitána Arnolda J. Rimmera v seriálu Červený trpaslík.
Chris Barrie se narodil v Německu, ale přestěhoval se do Británie a v Belfastu absolvoval s velmi dobrým prospěchem metodistickou školu. Už tehdy projevil talent pro satiru a imitaci, když napodoboval své učitele. Nechal se sice zapsat na obchodní školu v Brightonu, ale potom se rozhodl, že tohle není cesta, po které by chtěl jít. Začal uvažovat o tom, že by se mohl stát hercem a skutečně hrál amatérsky divadlo.
Aby se uživil, pracoval nejprve ve Waitros Supermarket a potom ve známém Harrods. Když odtud vyletěl kvůli žertíku, který provedl svému kolegovi, rozhodl se zkusit štěstí v šoubyznysu.Stal se členem sdružení Comedy Store a v roce 1982 se konečně rozhodl že uplatní své nadání pro satiru a bude se jí věnovat profesionálně. Jako imitátor byl úspěšný, udělal satiry na mnoho známých osobností, například na tehdejšího amerického prezidenta Rolanda Reagana, Seana Conneryho nebo Prince Charlese.
Jeho talentu si všimli Doug Naylor a Rob Grant a nabídli mu, aby namluvil postavu Haba v rozhlasové hře "Dave Hollins:vesmírný kadet", jenž se stala předstartérem "Červeného trpaslíka".
Než se stal známým, Barrie hostoval občas v seriálech, u nás jsme ho mohli vidět v sérii "Mladí v partě" (1982) a skvělé "Černé zmiji" (1987) s Rowanem Atkinsonem.
Když se Naylorovi a Grantovi konečně podařilo v roce 1987 prosadit u BBC svůj seriál, počítali hned od začátku s tím, že jednou z hlavních postav bude Chris Barrie, ovšem plánovali pro něj roli Davea Listera, zatímco v případě Arnolda Rimmera uvažovali o známém Alfredu Molinovi. Věci se ovšem vyvinuly jinak a Chris Barrie skončil u role ctižádostivého pitomce Arnolda Rimmera. Během první série, která původně nebyla příliš úspěšná, se téměř vše točilo kolem vztahu naprosto rozdílných osobností - Listera a Rimmera. Rimmer měl za úkol chovat se co nejnesnesitelněji a lézt Listerovi na nervy. Mírný zlom v Rimmerově charakteru přinesla poslední epizoda první série "Já na druhou". (Která vlastně původně vůbec neměla být, řada měla končit epizodou "Sebevědomí a Mindrák".) Tehdy se ukázalo, že v Rimmerově postavě jsou skryty ohromné možnosti a jeho špatné vlastnosti mohou být i okouzlující. Paradoxně dodatečně doplněná epizoda probudila ve spoustě lidí zájem o "Červeného trpaslíka". Chris Barrie k tomu řekl:"Vždycky jsem věřil, že tenhle program bude úspěšný. Potřeboval jen čas, protože byl tak odlišný od všeho ostatního, co se v BBC objevilo."
Barrie strávil s "Červeným trpaslíkem" šest let, během kterých rozvíjel Rimmerovu postavu a mírně jí přizpůsobil své vlastní povaze. V roce 1993 BBC seriál ukončila, ale znovu se k němu vrátila sedmou řadou o čtyři roky později. Barrie po druhém díle odešel s tím, že nadále bude v Trpaslíkovi jen hostovat. Rimmer byl však natolik postrádán diváky, že se znovu vrátil jako hlavní postava v osmé řadě.
Kromě role Rimmera, je Barrie znám i jako necitelný manažer Gordon Brittas ze série "Brittasovo impérium", která se u nás bohužel zatím nevysílala. O svých nejlepších rolích jednou poznamenal: "Rozdíl mezi Brittasem a Rimmerem je ten, že Brittas žije v iluzi, že všechno co dělá a říká je úžasné, zatímco Rimmer o sobě ve skrytu duše ví, že je mamlas. Navenek jsou to oba arogantní hlupáci."
Oblíbené epizody "Červeného trpaslíka":"Ozvěny budoucnosti", "Jiná dimenze".
Chris Barrie se narodil v Německu, ale přestěhoval se do Británie a v Belfastu absolvoval s velmi dobrým prospěchem metodistickou školu. Už tehdy projevil talent pro satiru a imitaci, když napodoboval své učitele. Nechal se sice zapsat na obchodní školu v Brightonu, ale potom se rozhodl, že tohle není cesta, po které by chtěl jít. Začal uvažovat o tom, že by se mohl stát hercem a skutečně hrál amatérsky divadlo.
Aby se uživil, pracoval nejprve ve Waitros Supermarket a potom ve známém Harrods. Když odtud vyletěl kvůli žertíku, který provedl svému kolegovi, rozhodl se zkusit štěstí v šoubyznysu.Stal se členem sdružení Comedy Store a v roce 1982 se konečně rozhodl že uplatní své nadání pro satiru a bude se jí věnovat profesionálně. Jako imitátor byl úspěšný, udělal satiry na mnoho známých osobností, například na tehdejšího amerického prezidenta Rolanda Reagana, Seana Conneryho nebo Prince Charlese.
Jeho talentu si všimli Doug Naylor a Rob Grant a nabídli mu, aby namluvil postavu Haba v rozhlasové hře "Dave Hollins:vesmírný kadet", jenž se stala předstartérem "Červeného trpaslíka".
Než se stal známým, Barrie hostoval občas v seriálech, u nás jsme ho mohli vidět v sérii "Mladí v partě" (1982) a skvělé "Černé zmiji" (1987) s Rowanem Atkinsonem.
Když se Naylorovi a Grantovi konečně podařilo v roce 1987 prosadit u BBC svůj seriál, počítali hned od začátku s tím, že jednou z hlavních postav bude Chris Barrie, ovšem plánovali pro něj roli Davea Listera, zatímco v případě Arnolda Rimmera uvažovali o známém Alfredu Molinovi. Věci se ovšem vyvinuly jinak a Chris Barrie skončil u role ctižádostivého pitomce Arnolda Rimmera. Během první série, která původně nebyla příliš úspěšná, se téměř vše točilo kolem vztahu naprosto rozdílných osobností - Listera a Rimmera. Rimmer měl za úkol chovat se co nejnesnesitelněji a lézt Listerovi na nervy. Mírný zlom v Rimmerově charakteru přinesla poslední epizoda první série "Já na druhou". (Která vlastně původně vůbec neměla být, řada měla končit epizodou "Sebevědomí a Mindrák".) Tehdy se ukázalo, že v Rimmerově postavě jsou skryty ohromné možnosti a jeho špatné vlastnosti mohou být i okouzlující. Paradoxně dodatečně doplněná epizoda probudila ve spoustě lidí zájem o "Červeného trpaslíka". Chris Barrie k tomu řekl:"Vždycky jsem věřil, že tenhle program bude úspěšný. Potřeboval jen čas, protože byl tak odlišný od všeho ostatního, co se v BBC objevilo."
Barrie strávil s "Červeným trpaslíkem" šest let, během kterých rozvíjel Rimmerovu postavu a mírně jí přizpůsobil své vlastní povaze. V roce 1993 BBC seriál ukončila, ale znovu se k němu vrátila sedmou řadou o čtyři roky později. Barrie po druhém díle odešel s tím, že nadále bude v Trpaslíkovi jen hostovat. Rimmer byl však natolik postrádán diváky, že se znovu vrátil jako hlavní postava v osmé řadě.
Kromě role Rimmera, je Barrie znám i jako necitelný manažer Gordon Brittas ze série "Brittasovo impérium", která se u nás bohužel zatím nevysílala. O svých nejlepších rolích jednou poznamenal: "Rozdíl mezi Brittasem a Rimmerem je ten, že Brittas žije v iluzi, že všechno co dělá a říká je úžasné, zatímco Rimmer o sobě ve skrytu duše ví, že je mamlas. Navenek jsou to oba arogantní hlupáci."
Oblíbené epizody "Červeného trpaslíka":"Ozvěny budoucnosti", "Jiná dimenze".
Komentáře
Okomentovat